Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 237/2026, ze dne 25. 3. 2026:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 66 T 138/2024, byl obviněný R. Č. uznán vinným ze spáchání přečinu šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)
„dne 12. 5. 2024 v době okolo 21.26 hodin z nezjištěného místa prostřednictvím aplikace Messenger pod profilem „Mikuláš Anděl“ s nezletilou AAAAA (pseudonym) dcerou své bývalé družky T. B., o níž věděl, že má teprve 12 let, vedl konverzaci nevhodnou jejímu věku, v jejímž rámci znevažoval její matku, co do vzhledu i morálních vlastností, tuto v rámci konverzace označoval hrubými vulgárními výrazy, odkazoval na některé okolnosti z jejich intimního života a zaslal nezletilé intimní fotografii jeho osoby a její matky, zobrazující je při sexuální praktice anilingus, při níž T. B. ústy stimulovala konečník obžalovaného, doplněnou o textovou zprávu ve znění „hezky si zalízala tady“, přičemž fotografii poté, co ji nezletilá shlédla, z komunikace vymazal,
přičemž za přečin dle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 7 T 209/2023, ze dne 22. 2. 2024, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2024“.
Obviněný v rámci uvedeného dovolacího důvodu namítl nenaplnění subjektivní stránky přečinu podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy má za to, že soudy nezjišťovaly, zda vůbec věděl, že předmětná fotografie je pornografickým dílem ve smyslu § 191 tr. zákoníku, a zda měl úmysl toto dílo nezletilé zpřístupnit.
Přečinu šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo písemné, fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo nabízí, přenechává nebo zpřístupňuje dítěti. Pornografickým dílem je potom takové dílo, jehož jediným či stěžejním účelem je vyvolat nebo zvýšit sexuální vzrušení. Zpravidla se tak děje zobrazováním, popisem či jiným znázorňováním soulože nebo jiného pohlavního styku, masturbace nebo obnažených pohlavních orgánů. Pornografické dílo bývá také charakterizováno tak, že vtíravým způsobem podněcuje sexuální pud, překračuje podle převládajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuální slušnost a vyvolává pocit studu. Při takovém vymezení pak test pornografické povahy díla spočívá na posouzení, zda celkový dojem díla způsobuje morální pohoršení osobě s běžným cítěním (Ščerba, F. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024).
Obviněný staví svou obhajobu na tvrzení, že nedošlo k zobrazení předmětné fotografie a dále na tom, že zaslaná fotografie není pornografickým dílem ve smyslu § 191 tr. zákoníku. Jak je uvedeno výše, skutečnost, že došlo k zobrazení předmětné fotografie, je prokazována výpovědí poškozené nezletilé i poškozené T. B. Nejvyšší soud dále poukazuje na obsah předmětné konverzace, v jejímž průběhu obviněný poškozené, které v té době bylo pouhých 12 let, zaslal fotografii zachycující jeho osobu a její matku při sexuálním aktu, kterou navíc ještě nevhodně komentoval. Nejvyšší soud proto nemá pochybnosti, že zaslaná fotografie skutečně zachycovala sexuální akt. Přestože nebyla zcela detailní, bylo z ní jednoznačně patrné, jaká sexuální praktika je na ní zobrazena. Tato praktika současně překračuje uznávané hranice sexuální slušnosti a je způsobilá vyvolat morální pohoršení u osoby s běžným cítěním. Předmětná fotografie proto splňuje všechna kritéria pornografického díla. Při hodnocení fotografie pak nelze přehlédnout ani připojený text „hezky si zalízala“. Závěr, že se jedná o pornografické dílo, pak dokresluje i fakt, že obviněný v rámci své výpovědi u hlavního líčení připustil, že intimní fotografie s T. B. si pořizoval a již v minulosti zasílal dalším osobám. Popsaným jednáním, kdy obviněný nezletilé, coby dítěti, zpřístupnil prostřednictvím messengeru fotografické pornografické dílo, jednoznačně naplnil znaky přečinu šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
Obviněný rovněž brojí proti právní kvalifikaci svého jednání jako přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.
Přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, spáchá-li takový čin opětovně. Znak svádění u tohoto ustanovení nezahrnuje jen jednání, které má delší dobu trvající nebo opakující se charakter, ale může být naplněn i tehdy, když se pachatel pouze v jednom případě vůči osobě mladší osmnácti let dopustí závažného jednání, které pro ni má do budoucna natolik nepříznivý vliv, že je způsobilé ovlivnit její morálku a vyvolat u ní společensky nežádoucí přístupy k obecně uznávaným společenským pravidlům, posunout její sexuální život mimo obvyklé normy či vytvořit předpoklady pro její závadové chování a nemravný život. Jedná se o ohrožovací trestný čin, což znamená, že k trestnosti činu se nevyžaduje, aby došlo k jeho následku (rozumovému, citovanému nebo morálnímu úpadku). Postačuje, že takové nebezpečí existovalo a bylo způsobilé rozumový, citový nebo mravní vývoj ohrozit.
Popsaným jednáním, spočívajícím v zaslání uvedené fotografie nezletilé poškozené spolu s komentářem, obviněný ohrozil přinejmenším její citový a mravní vývoj tím, že ji sváděl k nemravnému životu. Zasílal jí totiž úryvky komunikace s její matkou týkající se intimních okolností soužití, a to navíc hrubým a nevhodným způsobem, matku nezletilé hanil nevybíravými a opakovaně i vulgárními výrazy a současně nezletilou opakovaně přesvědčoval, že její matka krade a lže. S přihlédnutím k celkovému obsahu komunikace vedené s nezletilou má Nejvyšší soud za to, že jednání obviněného bylo způsobilé ovlivnit mravní hodnoty dítěte ve věku pouhých 12 let. S ohledem na výše uvedené bylo nutno jednání posoudit rovněž jako přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obviněný zpřístupněním pornografického díla a vedenou konverzací s poškozenou nezletilou ohrozil její rozumový, citový a mravní vývoj tím, že ji sváděl k nemravnému životu, kdy byl přinejmenším srozuměn s tím, jak může na poškozenou předmětná konverzace zapůsobit. Závěrem lze dodat, že za nedůvodnou je třeba považovat námitku obviněného, že v řízení nebylo prokázáno zpochybnění autority matky jako rodiče, či zmíněné motivy poškozené B., neboť taková okolnost není pro naplnění znaků posuzovaného jednání podstatná.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
