Nejvyšší státní zástupce uspěl s dovoláním v neprospěch obviněných v rozsáhlé drogové kauze: kdy stačí upozornění na přísnější kvalifikaci až u soudu?

Musí být obviněný na možnost přísnější právní kvalifikace vždy upozorněn už státním zástupcem před podáním obžaloby, nebo postačí, když se o změně dozví až u soudu a dostane čas na přípravu obhajoby? A od kdy se u trvajícího nebo pokračujícího trestného činu počítá tříletá lhůta pro zpětnost coby přitěžující okolnost? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 5. 2026, sp. zn. 11 Tdo 313/2025, kterým – ve výjimečném obratu – vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch čtyř obviněných a nařídil dvěma z nich vzetí do vazby.

Co se stalo

Krajský soud v Plzni uznal v rozsáhlé drogové kauze obviněné P. Č. a R. D. vinnými zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku (tedy včetně znaku spáchání činu ve velkém rozsahu), obviněné M. V. a T. K. přípravou k témuž zločinu podle § 20 odst. 1, § 283 trestního zákoníku a obviněného P. M. dokonaným zločinem téhož ustanovení – vše v souvislosti s dispozicí velkým množstvím červeného fosforu (prekurzoru k výrobě metamfetaminu) v řádu stovek gramů až několika kilogramů u jednotlivých obviněných. Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení právní kvalifikaci u čtyř z těchto obviněných (M. V., T. K., P. M. a R. D.) zmírnil – vypustil zvlášť přitěžující okolnost „velkého rozsahu“ podle § 283 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku s odůvodněním, že na tuto možnou přísnější kvalifikaci nebyli řádně upozorněni, u obviněného M. V. navíc vypustil i znak zpětnosti podle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

V čem byl spor

Proti tomuto zmírnění podal dovolání v neprospěch všech čtyř obviněných nejvyšší státní zástupce, opřené o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu. Namítal, že závěr odvolacího soudu o chybějícím upozornění na přísnější kvalifikaci nemá u obviněných R. D., M. V. a T. K. oporu ve spisu – ti byli podle protokolů o hlavním líčení řádně upozorněni postupem podle § 225 odst. 2 trestního řádu ještě před vyhlášením rozsudku soudem prvního stupně, byla jim poskytnuta téměř měsíční lhůta k přípravě obhajoby a soud za tímto účelem dokonce doplnil dokazování o odborná vyjádření k výtěžnosti zajištěného červeného fosforu.

U obviněného P. M. sice upozornění skutečně chybělo už ve fázi před podáním obžaloby podle § 176 odst. 2 trestního řádu, nejvyšší státní zástupce ale namítal, že jde o ryze formální vadu bez reálného dopadu na obhajobu – obviněný totiž již obžalobu s přísnější kvalifikací obdržel, mohl se k ní v hlavním líčení bránit a věc byla řádně projednána. Postoj odvolacího soudu, že taková vada je bez dalšího nezhojitelná, označil za projev přepjatého formalismu.

U obviněného M. V. pak nejvyšší státní zástupce zpochybnil úvahu odvolacího soudu ohledně zpětnosti coby přitěžující okolnosti podle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku [pozn.: v textu rozhodnutí odkazováno jako § 283 odst. 2 písm. b)]. Poukazoval na to, že u trvajícího nebo pokračujícího trestného činu, páchaného po delší dobu, zakládá zpětnost již první dokonaný útok spadající do tříleté lhůty od předchozího potrestání – nejen poslední útok či konečné ukončení činu, jak nesprávně dovodil odvolací soud.

Jak rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud dal nejvyššímu státnímu zástupci ve všech bodech za pravdu. Po prostudování spisového materiálu potvrdil, že obvinění R. D., M. V. a T. K. byli v souladu s § 225 odst. 2 trestního řádu skutečně řádně upozorněni na možnost přísnějšího právního posouzení – v případě R. D. dne 8. 2. 2024 a v případě M. V. a T. K. dne 16., resp. 19. a 23. 2. 2024 – přičemž jim byla poskytnuta zhruba měsíční lhůta k přípravě obhajoby a soud za tímto účelem doplnil dokazování o znalecká vyjádření prokazující výtěžnost zajištěného červeného fosforu (z jednotek set gramů až kilogramů prekurzoru bylo možné vyrobit stovky gramů až jednotky kilogramů pervitinu). Závěr odvolacího soudu o absenci takového upozornění tak neměl oporu ve spisu.

K obviněnému P. M. Nejvyšší soud připomněl judikaturu Ústavního soudu (usnesení sp. zn. IV. ÚS 106/1998) i vlastní judikaturu (usnesení sp. zn. 3 Tdo 1080/2023), podle níž má povinnost upozornit na změnu právního posouzení skutku podle § 176 odst. 2 trestního řádu jak formální, tak materiální rozměr – porušení této povinnosti zakládá vadu řízení jen tehdy, mělo-li konkrétní a reálný negativní dopad na možnost uplatnění obhajoby. V posuzované věci obviněný obdržel obžalobu již s přísnější kvalifikací, mohl se k ní bránit v celém průběhu hlavního líčení a soud věc řádně projednal a odůvodnil – chybějící upozornění před podáním obžaloby tak podle Nejvyššího soudu nemělo materiální dopad na jeho právo na obhajobu, a lpění na formální neopravitelnosti takové vady je skutečně přepjatým formalismem.

K otázce zpětnosti u obviněného M. V. Nejvyšší soud potvrdil argumentaci nejvyššího státního zástupce: u trestného činu páchaného po delší časové období (ať jde o trvající, nebo pokračující trestný čin) zakládá zpětnost coby přitěžující okolnost nejen poslední dokonání nebo ukončení činu, ale i kterékoli dřívější dokonané dílčí jednání spadající do rozhodné tříleté lhůty od předchozího potrestání – tedy i to úplně první. Opačný výklad by paradoxně zvýhodňoval pachatele, kterému se podařilo páchat trestnou činnost dostatečně dlouho na to, aby jeho jednání jako celek „přesáhlo“ tříletou lhůtu, ačkoli jeho protiprávní jednání do této lhůty prokazatelně zasahovalo.

Proč je rozhodnutí zajímavé

Rozhodnutí je pozoruhodné především tím, že Nejvyšší soud vyhověl dovolání podanému nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněných, zrušil pro čtyři z nich příznivější rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k novému projednání – a to za současného vzetí dvou obviněných do vazby. Pro praxi je klíčové zejména jasné vymezení, kdy je upozornění na přísnější právní kvalifikaci podle § 225 odst. 2 trestního řádu dostatečné (postačí, dojde-li k němu ještě před vyhlášením rozsudku a je-li poskytnuta reálná možnost na něj reagovat) a kdy naopak chybějící upozornění podle § 176 odst. 2 trestního řádu ve fázi před podáním obžaloby nezakládá bez dalšího neodstranitelnou procesní vadu – rozhodující je vždy materiální dopad na obhajobu, nikoli holá formalita. Rozhodnutí zároveň přináší důležité upřesnění výpočtu zpětnosti u trestných činů páchaných po delší dobu.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek