Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2026, sp. zn. 7 Tdo 698/2025:

Vrchní soud v Praze posoudil sexuální jednání obviněného vůči nezletilé poškozené z předškolního a mladšího školního věku jen jako základní formu zločinu znásilnění. Podle něj nebyla splněna podmínka pohlavního styku provedeného způsobem srovnatelným se souloží, protože nedošlo k ejakulaci, nebylo zjištěno, kolik pohybů poškozená provedla, a obviněný při olizování genitálií neproniknul jazykem dovnitř. Nejvyšší soud na dovolání nejvyšší státní zástupkyně tento právní názor v podstatné části odmítl a vysvětlil, kde přesně hranice mezi oběma formami vede.

Dosavadní průběh řízení

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, uznal obviněného rozsudkem ze dne 16. 12. 2024 (sp. zn. 53 T 9/2024) vinným pod body 1. až 3. zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 tr. zákoníku, přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Pod bodem 4. jej uznal vinným přečinem podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku. Uložil mu úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let a osmi měsíců, trest propadnutí věci a ochranné sexuologické léčení v ústavní formě.

Obviněný se měl dopustit sexuálního zneužívání tří nezletilých dívek, mezi nimi své dcery. Bod 3. se týkal poškozené v předškolním až mladším školním věku, která mu byla svěřena matkou k dozoru. Podle skutkové věty ji obviněný opakovaně osahával na obnaženém genitálu, který jí také olizoval, nechal si od ní rukou stimulovat penis a fotografoval ji zcela nahou ve vyzývavých polohách. Bod 4. se týkal stovek souborů zobrazujících děti v sexuálních scénách v jeho elektronických zařízeních.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 3. 2025 (sp. zn. 12 To 3/2025) na odvolání státní zástupkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o vině pod body 1. až 3., o trestu, o ochranném léčení a o náhradě nemajetkové újmy. Sám obviněného uznal vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (zneužití bezbrannosti u dítěte mladšího patnácti let) a dalšími přečiny a zvýšil trest na šest let. Kvalifikaci podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, tedy spáchání činu souloží nebo jiným pohlavním stykem srovnatelným se souloží, nepoužil.

Argumentace nejvyšší státní zástupkyně

Nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání v neprospěch obviněného z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a napadla pouze právní posouzení bodu 3. Argumentovala zejména tím, že:

• olizování genitálií ženy lze podřadit pod pohlavní styk srovnatelný se souloží i bez toho, aby pachatel jazykem pronikl do pohlavního orgánu, protože takový požadavek nevyplývá ze zákona, literatury ani judikatury,
• stimulace penisu rukou, kterou poškozená popsala i předvedla pohyby ruky, je manuální masturbací, a tedy rovněž srovnatelnou se souloží, přičemž k ukojení pachatele dojít nemusí a nezáleží ani na četnosti pohybů,
• pokud by uvedené jednání takto kvalifikováno nebylo, měl vrchní soud postupovat podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku a posoudit je podle příznivějšího zločinu sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 alinea třetí, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.

Obviněný navrhl dovolání odmítnout. Poukázal zejména na to, že poškozená údajně „lechtala“, ejakulace nebyla prokázána a ojedinělý dotek ani několik pohybů nepostačuje.

Právní otázky řešené Nejvyšším soudem

1. Co je „jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží“

Souloží se rozumí spojení pohlavních orgánů muže a ženy. Jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží je takový styk, při kterém se simulovaným mechanismem navodí situace stejná, jako když do vagíny pronikne mužský pohlavní úd. Mechanismus musí být schopen vyvolat stejný účinek jako skutečná soulož (Šámal a kol., Trestní zákoník II, 3. vydání, 2023, s. 2336).

2. Manuální masturbace

Podle judikatury je za srovnatelnou se souloží třeba považovat i manuální masturbaci, jejíž podstatou je pohyb ruky simulující tření, k němuž dochází při souloži (usnesení sp. zn. 3 Tdo 182/2012, 7 Tdo 432/2014, 7 Tdo 181/2022 a 8 Tdo 911/2025). Pokud pachatel touto praktikou sleduje své sexuální uspokojení, jde o obdobu soulože.

Nejvyšší soud výslovně odmítl, že by k naplnění tohoto znaku bylo nutné vyvrcholení. Pohlavní styk směřuje k uspokojení pachatele, ale nezáleží na tom, zda k němu skutečně dojde. Nepřisvědčil ani úvaze o nízké intenzitě. Poškozená manuální techniku úměrně svému věku dostatečně popsala a rukou předvedla, a šlo tak o masturbační pohyby, i když jich podle výpovědi mohlo být jen několik. Pokud u soulože postačí i jednorázové částečné zasunutí, musí se stejně vykládat i jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží, a jednorázové akty proto zákonodárce z dosahu § 185 tr. zákoníku nevyloučil. Nejvyšší soud poukázal i na usnesení sp. zn. 3 Tdo 466/2025, podle kterého lze za srovnatelnou s masturbací považovat i jinou stimulační techniku, například přidržování ruky poškozené na penisu.

3. Olizování genitálií ženy

Odborná literatura i judikatura orální styk včetně olizování genitálií ženy v obecné rovině podřazují pod pohlavní styk srovnatelný se souloží (např. rozsudek sp. zn. 3 Tdo 611/2010, č. 32/2011 Sb. rozh. tr.; usnesení sp. zn. 3 Tdo 535/2009, č. 25/2010 Sb. rozh. tr., a další). Nejvyšší soud výslovně uvedl, že požadavek penetrace jazykem se z práva nepodává a vrchní soud se mýlil. Zároveň ale ne každý dotek jazykem na zevním genitálu je srovnatelný se souloží, výjimečně tomu tak být nemusí (rozsudek sp. zn. 7 Tdo 877/2022). Komentářová literatura počítá s tím, že mechanismus podobnost se souloží nenavodí při malé intenzitě, např. při jen povrchovém osahávání spojeném s nevýznamným, krátkodobým a povrchním vniknutím.

Podle skutkové věty obviněný genitál poškozené olizoval a ona sama uvedla, že ji „lechtal jazýčkem a prstíčkem“ a dával jí „pusinky“. Při takové intenzitě a s ohledem na ostatní okolnosti Nejvyšší soud dovodil, že jde sice o pohlavní styk podle § 185 odst. 1 tr. zákoníku, nikoli však o pohlavní styk srovnatelný se souloží. Tento závěr platí jen pro olizování genitálu, nikoli pro manuální masturbaci.

4. Závěr o kvalifikaci

Kombinace sexuálních praktik, především manuální masturbace, naplňuje kvalifikovanou skutkovou podstatu zločinu znásilnění podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Vrchní soud nepřípustně zúžil její dosah a chybně vyložil požadavky na ejakulaci a na vniknutí jazykem. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. byl proto naplněn.

5. Časová působnost a zločin sexuálního útoku

Zcela nad rámec Nejvyšší soud uvedl, že vrchní soud při použití § 2 odst. 3 tr. zákoníku nesprávně srovnával pouze sazby v rámci kvalifikované skutkové podstaty znásilnění podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku. Nezkoumal přitom, zda by nebylo příznivější posoudit jednání jako zločin sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 alinea třetí, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, platný od 1. 1. 2025 (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku). Protože však Nejvyšší soud dospěl k závěru o znásilnění podle § 185 odst. 2 písm. a), tyto úvahy podle něj neměly oporu.

Rozhodnutí a vazba

Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze i navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. mu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při tom je vrchní soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu (§ 265s odst. 1 tr. ř.).

Protože obviněný vykonával uložený trest odnětí svobody, jehož výrok byl zrušen, rozhodl Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Obviněný byl vzat do vazby z důvodů podle § 67 písm. a), c) tr. ř. Nejvyšší soud vycházel z toho, že se vytýkaného jednání dopouštěl opakovaně po dobu nejméně od srpna 2019 u tří poškozených, přestože si byl vědom svých sklonů již od roku 2015 a odbornou pomoc nevyhledal. Znalecký posudek zjistil parafilii a ochranné léčení doposud nebylo zahájeno. Obviněnému hrozí vysoký trest, před zadržením pracoval jako řidič kamionu a měl omezené sociální zakotvení. Nahrazení vazby jiným opatřením proto Nejvyšší soud vyloučil. Obviněný výslech k důvodům vazby nežádal, soud proto rozhodl v neveřejném zasedání. Soud také připomněl judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle které se zbavení svobody po odsuzujícím rozsudku posuzuje jinak než vazba před odsouzením.

Závěr

Rozhodnutí je důležité pro praxi v několika ohledech. Manuální masturbace je pohlavním stykem srovnatelným se souloží bez ohledu na to, zda došlo k ejakulaci nebo kolik pohybů poškozená provedla. Nejvyšší soud tím potvrdil, že zákon nestanoví požadavky na ejakulaci, počet pohybů ani délku jednání, které by soudy mohly dovozovat. Naopak u olizování genitálií ženy nelze vyžadovat penetraci jazykem, ale není ani automaticky srovnatelné se souloží. Rozhodné jsou specifika případu a intenzita jednání. Věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze, který bude muset znovu rozhodnout v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu. O výsledku dalšího řízení tento článek nepojednává.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz