Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1041/2020, ze dne 25. 11. 2020: Nejvyšší soud k těmto argumentům doplňuje, že přečin podle § 193b tr. zákoníku je úmyslným trestným činem, který obsahuje tzv. druhý úmysl, jenž vyjadřuje pohnutku, tj. přípravné jednání, které se povyšuje na dokonaný trestný čin. Úmysl pachatele se proto musí vztahovat nejen […]
Objektivní stránka TČ navazování nedovolených kontaktů s dítětem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1041/2020, ze dne 25. 11. 2020: Ze způsobu, jak je tato skutková podstata v zákoně vyjádřena, plyne, že jde o tzv. předčasně dokonaný delikt, neboť k jeho znaku náleží úmysl způsobit určitou poruchu, i když taková porucha nenastala, jako je tomu např. u trestného činu loupeže (srov. SOLNAŘ. […]
Změna obhájce den před veřejným zasedáním
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1064/2020, ze dne 25. 11. 2020: Podle § 37 odst. 2 tr. ř. totiž platí, že obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené […]
Presumpce příčetnosti obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1167/2020, ze dne 11. 11. 2020: Pokud se pak jedná o otázku případné existence duševní poruchy, která by měla vliv na ovládací a rozpoznávací schopnosti, Nejvyšší soud uvádí, že skutečnost, že obviněný zpochybňuje svůj duševní stav v době činu, ještě sama o sobě neodůvodňuje nutnost znaleckého zkoumání. Otázka […]
Naplnění znaku spáchání činu vydírání nejméně se dvěma osobami
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1198/2020, ze dne 25. 11. 2020: Trestného činu vydírání v kvalifikované podobě podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku se dopustí pachatel, který jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, a takový čin spáchá nejméně se […]
Vznik dluhu jako škoda v trestním smyslu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1135/2020, ze dne 25. 11. 2020: Škodou je újma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, ať již ve formě naturální restituce, nebo v penězích (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu č. 55/71, s. […]
Znak skutkové podstaty trestného činu „opětovně“
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1297/2020, ze dne 15. 12. 2020: Obviněný spáchal skutek, kvalifikovaný jako přečin výtržnictví, již dne 21. 10. 2018, přičemž za něj byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 26 T 121/2019, který nabyl právní moci dne 26. 11. 2019. Jak správně […]
Absolutní teorie trestání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 893/2020, ze dne 25. 11. 2020: K tomu je zapotřebí – nejprve jen v obecné rovině – uvést, že Nejvyšší soud si je vědom, že trestní právo je ovládáno zásadou, že žádný trestný čin nesmí zůstat bez zákonného trestu (nullum crimen sine poena legali), která vyjadřuje myšlenku neodvratnosti […]
Týrání svěřené osoby jako pokračující trestný čin
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 893/2020, ze dne 25. 11. 2020: Dále je třeba zmínit, že při řešení uvedené problematiky je třeba odlišovat pojmy „jednota skutku“, resp. „mnohost skutků“, jako pojmy hmotněprávní, a „totožnost skutku“, jako pojem procesněprávní. O jednom skutku může být zásadně vedeno jediné řízení a může být rozhodnuto pouze jednou […]
Znaky trestného činu křivé obvinění
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1152/2020, ze dne 25. 11. 2020: Lživě obvinit znamená nepravdivě tvrdit, že jiný se dopustil jednání, které naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, tj. vědomě objektivně v rozporu se skutečností informovat o skutkových okolnostech, tedy o tom, kdy, kde a jak měl být trestný čin spáchán a kdo je pachatelem, […]
