Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2026, sp. zn. 15 Tdo 1037/2025:

Od 1. 1. 2025 rozlišuje trestní zákoník mezi zločinem znásilnění (§ 185 tr. zákoníku) a zločinem sexuálního útoku (§ 185a tr. zákoníku). Hranice mezi nimi vede přes pojem pohlavního styku provedeného „způsobem srovnatelným se souloží“. Otázkou, zda tuto hranici představuje vždy průnik do pohlavního ústrojí oběti, se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu v řízení o dovolání nejvyšší státní zástupkyně.

Skutkový základ a rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně uznal obviněného vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024. Podle skutkových zjištění se jej dopustil v období od 1. 7. do 31. 8. 2019 na chalupě v horách vůči nezletilé vnučce své přítelkyně. Zneužil přitom její důvěru, neboť ho vnímala jako blízkého člověka, a využil toho, že s ohledem na svůj věk, intelekt a rozumový a mravní vývoj nebyla schopna smysl jednání pochopit ani se mu adekvátně bránit. Jednání mělo podobu hry na lovce a zvíře a zahrnovalo mimo jiné nejméně ve dvou případech dotyky ústy a jazykem na obnažených genitáliích poškozené.

Odvolací soud rozsudek zrušil v celém rozsahu a sám nově rozhodl. Na nezměněném skutkovém základě uznal obviněného vinným zvlášť závažným zločinem sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 alinea 3 a odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a uložil mu nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let. Opřel se přitom o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 7 Tdo 877/2022. Podle tohoto výkladu šlo o povrchové olizování bez vniknutí dovnitř, tedy o jednání, při kterém nebyla do pohlavního ústrojí poškozené alespoň zčásti vpravena jiná část těla muže než pohlavní úd. Čin proto nebyl proveden způsobem srovnatelným se souloží.

Dovolání nejvyšší státní zástupkyně

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dovolání obviněný i nejvyšší státní zástupkyně v jeho neprospěch. Ta vyslovila zásadní nesouhlas s právním posouzením skutku a argumentovala především výkladem slova „srovnatelný“:

• Zákonný pojem „srovnatelný“ nelze zaměňovat s pojmy „shodný“, „obdobný“ nebo „stejný“. Nepředpokládá celkovou shodu, jde o nalezení způsobu jednání, který lze se souloží porovnávat.
• Trvat na nezbytnosti zasunutí části těla muže do pochvy ženy by znamenalo požadovat shodný, nikoli srovnatelný způsob provedení.
• Za jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží lze podle ní považovat i orální pohlavní styk, a to jak vkládání penisu do úst, tak olizování genitálií ženy. I tato forma má, je-li nedobrovolná, na sexuální sféru oběti podobně citelný negativní dopad jako soulož a je s ní srovnatelná i intenzitou zásahu do intimní sféry z hlediska blízkosti fyzického kontaktu.

Postoupení věci velkému senátu

Věc byla přidělena senátu č. 3 trestního kolegia Nejvyššího soudu. Ten zastával jiný právní názor než senát č. 7 v rozsudku sp. zn. 7 Tdo 877/2022, který za podobných skutkových okolností dovodil, že šlo sice o pohlavní styk, nikoli však srovnatelný se souloží, protože se jednání omezilo na povrchové dotyky jazyka. Senát č. 3 byl naopak přesvědčen, že lízání pohlavního ústrojí ženy znak srovnatelnosti se souloží naplňuje. Intenzitu narušení sexuální sféry poškozené a chráněného zájmu na svobodě rozhodování v sexuální oblasti podle něj nelze posuzovat jen z hlediska mechaniky a techniky jednání. Průnik jiné části těla do pohlavního ústrojí může být v mnoha případech primární rozlišovací linií, ale neměl by být kritériem jediným. Věc proto postoupil velkému senátu.

Velký senát po pečlivém prostudování věci dospěl k závěru, že si názory obou senátů ve skutečnosti nekonkurují. Rozsudek senátu č. 7 podle něj kategoricky a zobecňujícím způsobem nevyslovil, že žádný pohlavní styk v podobě orálního kontaktu s ženskými genitáliemi nelze považovat za styk provedený způsobem srovnatelným se souloží. Velký senát proto přikázal senátu č. 3, aby věc sám znovu projednal a rozhodl. O dalším průběhu a výsledku tohoto řízení tento článek nepojednává.

Výklad pojmu v komentářové literatuře

V komentáři ke zveřejněnému rozhodnutí autorka připomíná, že sexuální útok byl zaveden novelou trestního zákoníku provedenou zákonem č. 166/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2025. Novela zároveň výrazně změnila skutkovou podstatu znásilnění. Zásadní rozdíl mezi oběma trestnými činy spočívá v povaze sexuálního jednání.

Znásilnění postihuje soulož, tedy spojení pohlavních orgánů muže a ženy, a jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží. Podle komentářové literatury (Ščerba a kol., Trestní zákoník, komentář k § 185) se pohlavním stykem srovnatelným se souloží rozumí takový styk, při němž dochází k obdobné situaci jako při souloži. Rozhodná je přitom srovnatelnost provedení, nikoli intenzita zásahu do intimní sféry oběti ani traumatický zážitek, který jí je způsoben. Za takové jednání lze nepochybně považovat například orální či anální styk, zasouvání předmětů do pochvy ženy nebo manuální masturbaci pohlavního údu muže. Zpravidla sem patří i zasouvání ruky či prstů do pochvy (tzv. digitální penetrace), intenzivní a přímé dráždění klitorisu či zasouvání pohlavního údu mezi prsa, stehna nebo hýždě oběti. Jde o intenzivní formy sexuální stimulace, které působí obdobným mechanismem jako soulož a zasahují lidskou důstojnost oběti obdobným způsobem.

Existují však případy, kdy mechanismus podobnost se souloží nenavodí, například při jen povrchovém osahávání genitálu spojeném s nevýznamným, krátkodobým a povrchním vniknutím (Šámal a kol., Trestní zákoník, 3. vydání, 2023, s. 2336). Takové jednání je pohlavním stykem, který však není proveden způsobem srovnatelným se souloží. Vždy je proto nutné pečlivě posoudit konkrétní okolnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, č. j. 8 Tdo 407/2007-I).

Sexuální útok podle § 185a tr. zákoníku se od znásilnění odlišuje tím, že k jeho spáchání postačí pohlavní styk, který není souloží ani stykem se souloží srovnatelným. Podle téže literatury sem patří například osahávání prsou či pohlavních orgánů, líbání přirození, intenzivnější osahávání intimních míst přes šaty, erotická masáž nebo mírnější formy sadomasochistických praktik.

Závěr

Z uvedeného vyplývá, že i tzv. nepenetrační sexuální činy mohou být v konkrétním případě považovány za činy provedené způsobem srovnatelným se souloží. Vždy záleží na konkrétních okolnostech činu a na způsobu jeho provedení. Nelze proto činit zjednodušený závěr, že penetrační činy jsou znásilněním a nepenetrační sexuálním útokem. Pro praxi je důležité, že velký senát dřívější rozsudek sp. zn. 7 Tdo 877/2022 nevyložil jako zobecňující závěr o tom, že orální kontakt s genitáliemi nemůže být pohlavním stykem srovnatelným se souloží. Přesná kvalifikace bude i nadále záviset na pečlivém popisu jednání ve skutkové větě a na jeho posouzení v každém jednotlivém případě.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz