Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1226/2020, ze dne 15. 7. 2021:
Trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo založí organizovanou zločineckou skupinu (§ 361 odst. 1 alinea 1), se účastní činnosti takové skupiny (§ 361 odst. 1 alinea 2), nebo takovou skupinu podporuje (§ 361 odst. 1 alinea 3).
Lze připomenout, že organizovaná zločinecká skupina, se musí vyznačovat všemi znaky charakterizujícími ji jako organizované zločinecké seskupení, tedy společenství relativně stálé, a ne utvořené ad hoc za účelem spáchání jednoho nebo dvou, i když závažných, trestných činů. Stálost musí vykazovat jak co do své organizace – vnitřní organizační struktury – tak co do svého zaměření – orientace na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
Co do své charakteristiky jako společenství více osob se tato skupina blíží organizované skupině, avšak nelze ji s ní ztotožňovat. Trestní zákoník spatřuje ve spáchání trestného činu v pozici člena organizované skupiny nebo v jeho spáchání ve spojení s organizovanou skupinou obecnou přitěžující okolnost a u řady trestných činů též okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Výslovně nicméně nevymezuje, co se jí rozumí, takže vymezení toho je věcí soudní judikatury a praxe. Podle ní je organizovanou skupinou míněno sdružení více osob – konkrétně sdružení nejméně tří trestně odpovědných osob – vyznačující se určitou dělbou úkolů, v důsledku čehož je jeho činnost charakterizována plánovitostí a koordinovaností, což na jedné straně zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a na druhé straně znesnadňuje jeho odhalení, a tím také zvyšuje jeho společenskou škodlivost a závažnost (viz č. 53/1976-II a č. 45/1986 Sb. rozh. tr.).
Tím zásadním, co odlišuje organizovanou zločineckou skupinu od takové organizované skupiny, je to, že musí mít specifickou vnitřní organizační strukturu, s rozdělením funkcí a dělbou činnosti. Charakterizuje ji tedy propracovaná organizace její činnosti a vnitřních vazeb mezi osobami, které se podílí na její činnosti, blízká organizaci podnikatelského subjektu, a vyznačující se relativní stabilností (dlouhodobostí svého působení). V jejím rámci je vyžadováno přísné dodržování nastavených pravidel a vztahů nadřízenosti a podřízenosti (rozdělení a hierarchie funkcí) spojené s utajováním podstaty vyvíjených aktivit a podílu jednotlivých osob na nich. Dělba činností a rozdělení funkcí v organizované zločinecké skupině tedy vyplývá z její vnitřní organizační struktury.
Navíc, zatímco organizovaná skupina nemusí mít a zpravidla ani nemá dlouhodobější trvání, předpokladem toho, aby bylo možné určité společenství považovat za organizovanou zločineckou skupinu, je jeho zaměření na soustavné páchání trestné činnosti. Páchání trestné činnosti lze považovat za soustavné, především pokud k němu dochází nepřetržitě, tedy časově neohraničeně. Soustavným pácháním trestné činnosti je ale také její páchání pravidelně či alespoň opakovaně, a to během delší doby, tedy doby minimálně několika měsíců, anebo pokud je jejím pácháním navazováno na předchozí obdobně déle páchanou trestnou činnost. Znaku soustavnosti páchání trestné činnosti tak může odpovídat i případné naplnění skutkové podstaty jediného trestného činu, jestliže k němu dojde déletrvajícím opakujícím se jednáním vykazujícím současně znaky pokračování v trestné činnosti. Záměr soustavně páchat trestnou činnost musí existovat již při zahájení činnosti organizované zločinecké skupiny, resp. při jejím zakládání. Předpokladem trestního postihu však není uskutečnění tohoto záměru, tedy skutečné soustavné páchání trestné činnosti.
