Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1374/2020, ze dne 27. 1. 2021: Za jeden skutek de iure lze považovat všechny ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 1984, sp. zn. 3 Tz 6/84, uveřejněné pod č. […]
Kritéria pro stanovení výše škody
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 17/2021, ze dne 27. 1. 2021: Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 7 Tz 103/2001 (uveřejněné po číslem 39/2002 Sb. rozh. tr.) je ustanovení § 137 tr. zákoníku koncipováno tak, že vyjadřuje celkem tři kritéria pro stanovení výše škody. Těmito kritérii jsou: cena, […]
Podmínky nepříčetnosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 975/2020, ze dne 17. 12. 2020: Zásadní námitka obviněné J. H. zpochybňovala její příčetnost, tedy způsobilost být pachatelkou trestného činu, pokud závisela na jejích duševních schopnostech. Podle obviněné nebyla v rozhodné době schopna chápat význam svého činu pro společnost a ovládat své jednání. Obecně platí, že pachatelem každého […]
Souhrnný trest
O souběh trestných činů se jedná za předpokladu, že mezi časově prvním a časově posledním trestným činem nebyl ohledně téhož pachatele vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek, resp. obviněnému doručen trestní příkaz a to ohledně jakéhokoli trestného činu. Došlo-li k vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, resp. k doručení trestního příkazu obviněnému, pak trestné činy […]
Účinná lítost – dobrovolnost
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1360/2020, ze dne 31. 3. 2021: Státní zástupce sice odkázal na judikaturu, podle níž je aplikace ustanovení o účinné lítosti vyloučena v případě, kdy si obviněný je vědom, že je prozrazen, odkazované rozhodnutí č. 2/1965 Sb. rozh. tr. je však již staršího data a týkalo se případu, kdy […]
Naplnění znaku organizované skupiny
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1285/2020, ze dne 15. 12. 2020: Pro naplnění znaku organizované skupiny je třeba spolupráce nejméně tří osob, avšak není nutné, aby všechny zúčastněné osoby byly ztotožněny (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 11 Tdo 267/2017) nebo aby se všechny osoby účastnily hlavní trestné činnosti nebo […]
Kdo spoléhá na radu odborníka, nejedná úmyslně
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1147/2020, ze dne 25. 11. 2020: Obviněný se přitom v průběhu celého trestního řízení hájil tím, že se spoléhal na odborný názor Vojenského technického ústavu, který o daných předmětech deklaroval, že nejsou vojenským materiálem, že zákonným postupem došlo k jejich znehodnocení (definitivní ztrátě charakteristických vlastností věcí pro boj). […]
Nutná obrana
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1234/2020, ze dne 9. 12. 2020: Podle § 29 odst. 1 trestního zákoníku čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Podle § 29 odst. 2 trestního zákoníku nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená […]
Presumpce příčetnosti obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1167/2020, ze dne 11. 11. 2020: Pokud se pak jedná o otázku případné existence duševní poruchy, která by měla vliv na ovládací a rozpoznávací schopnosti, Nejvyšší soud uvádí, že skutečnost, že obviněný zpochybňuje svůj duševní stav v době činu, ještě sama o sobě neodůvodňuje nutnost znaleckého zkoumání. Otázka […]
Vznik dluhu jako škoda v trestním smyslu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1135/2020, ze dne 25. 11. 2020: Škodou je újma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, ať již ve formě naturální restituce, nebo v penězích (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu č. 55/71, s. […]
