Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1007/2020, ze dne 30. 9. 2020: Trestní řád nepřiznává obviněné právo na seznámení se s veškerými záznamy telekomunikačního provozu v neomezeném rozsahu a nezájmové hovory nelze považovat za důkaz. Jak již konstatoval mimo jiné i Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. I. […]
Chybějící poučení o možnosti podat dovolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1008/2020, ze dne 14. 10. 2020: Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. slouží k nápravě vad v případě, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Je tedy jednak naplněn, pokud určitý výrok nebyl vůbec učiněn, tedy určitý výrok v napadeném rozhodnutí […]
Subjektivní stránka TČ těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 994/2020, ze dne 30. 9. 2020: Zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku vyžaduje z hlediska subjektivní stránky úmyslnou formu zavinění podle § 15 tr. zákoníku, kdy se však nevyžaduje úmysl přímý [§ 15 odst. 1 písm. a)], postačí i úmysl nepřímý [§ […]
Zavinění
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 994/2020, ze dne 30. 9. 2020: Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu a chápeme jej, jako vnitřní psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu, jež musí být dán v době činu (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. […]
Nedobytnost peněžitého trestu
Nejvyšší soud sp. zn. 7 Tdo 1016/2020, ze dne 30. 9. 2020: V § 68 odst. 6 pak tr. zákoník stanoví, že peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Námitka zřejmé nedobytnosti peněžitého trestu odpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. v jeho první alternativě, tj. že […]
Námitka porušení zákazu reformationis in peius jako dovolací důvod
Nejvyšší soud sp. zn. 7 Tdo 1016/2020, ze dne 30. 9. 2020: Námitka porušení zákazu reformationis in peius může být podřaditelná – v závislosti na napadených výrocích a uplatněných námitkách – zejména pod dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebo § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Posléze […]
Záznam z neohlášené kamery u ÚOOÚ jako důkaz v trestním řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 853/2020, ze dne 26. 8. 2020: Pokud se týká námitky dovolatele ohledně nepřípustnosti obrazového záznamu jakožto důkazu v trestním řízení, k tomuto Nejvyšší soud uvádí, že jak již bylo dříve judikováno, nejedná se o procesně nepřípustný důkaz. V případě zaznamenání trestné činnosti na obrazový záznam, aniž by předmětný kamerový systém, […]
Co se rozumí vyšetřovacím úkonem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 161/2013, ze dne 23. 4. 2013: Ve smyslu ustanovení § 41 odst. 2 tr. ř., které upravuje povinnosti a práva obhájce, se obhájce může zúčastnit vyšetřovacích úkonů podle trestního řádu. Jeho účast u vyšetřovacích úkonů je podle tohoto ustanovení limitována vyšetřovacími úkony, které jsou upraveny trestním řádem a […]
Nelegálnost výnosu z trestné činnosti nemusí být deklarována soudním rozhodnutím
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 904/2020, ze dne 23. 9. 2020: Zjevně neopodstatněná je rovněž námitka spočívající v podstatě v tom, že trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti lze spáchat jedině poté, co jsou předmětné finanční prostředky pravomocným soudním rozhodnutím označeny za výnos z trestné činnosti. S touto námitkou se přesvědčivým způsobem […]
Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 949/2020, ze dne 16. 9. 2020: Mimořádné snížení trestu odnětí svobody nelze opírat o takové běžně se vyskytující okolnosti, jako například doznání pachatele k trestnému činu, lítost nad jeho spácháním, náhrada způsobené škody, vedení řádného života apod. Při aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku je nutné respektovat […]
