Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 772/2020, ze dne 23. 9. 2020: Jedná se o doslovné citace z protokolu o výslechu zadrženého ze dne 30. 11. 2019. Uvedený výslech byl ovšem proveden před zahájením trestního stíhání obviněného a v době, kdy obviněný neměl obhájce. Za této situace nemůže být protokol o výslechu zadržené osoby […]
Peněžitý trest a trest zákazu činnosti jako nepřiměřená sankce
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 735/2020, ze dne 25. 8. 2020: Zcela na okraj Nejvyšší soud dodává, že v případě rozhodnutí o vině obviněného, bude potřeba velmi citlivě posoudit, zda uložení jak peněžitého trestu, tak trestu zákazu činnosti by nebylo až nepřiměřeným zásahem do osobních a rodinných poměrů obviněného (to především s ohledem […]
Zvukový záznam z hlavního líčení a chyby v protokolu o hlavním líčení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 676/2020, ze dne 15. 9. 2020: Rovněž Nejvyšší soud ze zvukového záznamu z hlavního líčení ze dne 18. 1. 2017 zjistil, že na počátku hlavního líčení předseda senátu procesní strany upozornil na změnu ve složení senátu, poté se souhlasem státního zástupce a obviněného (obviněných) signalizoval postup ve smyslu […]
Výhrada vztahující se k nesprávné aplikaci § 59 odst. 1 tr. zákoníku
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 789/2020, ze dne 9. 9. 2020: Výhrady obviněného zaměřené proti vadnosti aplikace ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku u trestu odnětí svobody nesouvisejí s druhem trestu, který zákon nepřipouští, jestliže odnětí svobody je druhem trestu, který zákon pro konkrétní trestný čin umožňuje uložit. Tak tomu je v […]
Znak „společné obydlí“ u TČ týrání osoby žijící ve společném obydlí
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 909/2020, ze dne 23. 9. 2020: Zmíněného zločinu se dopustí, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, páchá-li takový čin po delší dobu. Společné obydlí přitom vyjadřuje specifický znak tohoto trestného činu, že pachatelé, kteří týrají jiné osoby, tak činí vůči osobám […]
(Ne)omluvená neúčast obviněného u veřejného zasedání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1002/2020, ze dne 30. 9. 2020: Je pouze na obviněném, jaké kroky učiní, aby svého práva účastnit se hlavního líčení využil. Mezi tyto kroky patří jak volba dopravního spojení a včasnost nastoupení cesty k soudu, tak i například to, že si s sebou vezme mobilní telefon. Obviněný hovoří […]
Kupec neoprávněně ulovené zvěře, kterou za jiných okolností lovit lze
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 340/2020, ze dne 24. 9. 2020: Námitkou formálně i obsahově naplňující obviněným zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je námitka týkající se porušení zásady subsidiarity trestní represe (zásada ultima ratio), která je vyjádřená v § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Tuto námitku obviněný v zásadě […]
Co se rozumí neoprávněným lovem ve smyslu ve smyslu § 304 odst. 1 tr. zákoníku
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 340/2020, ze dne 24. 9. 2020: Podle názoru Nejvyššího soudu je z hlediska naznačeného problému klíčové to, že trestní zákoník, zejména s ohledem na objekt trestného činu (kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva) nepovažuje za […]
Znaky skutkové podstaty TČ zabití je třeba vykládat restriktivně
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1075/2020, ze dne 14. 10. 2020: Trestného činu zabití podle § 141 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. V usnesení ze dne 25. 8. […]
Použití soukromé nahrávky jako důkazu v trestním řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 925/2020, ze dne 23. 9. 2020: Pokud jde o zvukový záznam pořízený poškozenou, pak jeho připuštění jako důkazu v dané věci nic nebránilo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2007, sp. zn. 5 Tdo 459/2007, uveřejněné pod č. 7/2008 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Jednalo […]
