Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 810/2020, ze dne 23. 9. 2020: V projednávané věci jednání obviněného naplnilo všechny obligatorní znaky zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku (bod I.) a zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního […]
(Po)kračování v drogové trestné činnosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1007/2020, ze dne 30. 9. 2020: Danou problematikou, tedy zda určité jednání je pokračováním v trestném činu podle ustanovení § 116 tr. zákoníku, či zda se o pokračování trestného činu nejedná, přičemž všechna popsaná jednání tvoří jeden skutek, se ve vztahu k drogové trestné činnosti opakovaně zabýval v […]
Co se rozumí telekomunikačním provozem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1007/2020, ze dne 30. 9. 2020: Ačkoli se důkazním návrhem obviněné ve vztahu k vyjádření obsaženému v záznamu telekomunikačního provozu ze dne 17. 11. 207 a přípustností tohoto důkazu důkladně zabýval jak nalézací soud ve svém rozhodnutí, tak i soud odvolací, s jejich závěry o tom, že tato […]
Přepis odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jako důkaz
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1007/2020, ze dne 30. 9. 2020: K námitce namířené vůči provádění důkazů záznamy telekomunikačního provozu Nejvyšší soud konstatuje, že použitelnost přepisu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jako důkazu řešil již v minulosti ve svém usnesení ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 5 Tdo 572/2009, ve kterém dospěl […]
Právo obviněného na seznámení se s nezájmovými hovory
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1007/2020, ze dne 30. 9. 2020: Trestní řád nepřiznává obviněné právo na seznámení se s veškerými záznamy telekomunikačního provozu v neomezeném rozsahu a nezájmové hovory nelze považovat za důkaz. Jak již konstatoval mimo jiné i Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. I. […]
Chybějící poučení o možnosti podat dovolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1008/2020, ze dne 14. 10. 2020: Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. slouží k nápravě vad v případě, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Je tedy jednak naplněn, pokud určitý výrok nebyl vůbec učiněn, tedy určitý výrok v napadeném rozhodnutí […]
Subjektivní stránka TČ těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 994/2020, ze dne 30. 9. 2020: Zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku vyžaduje z hlediska subjektivní stránky úmyslnou formu zavinění podle § 15 tr. zákoníku, kdy se však nevyžaduje úmysl přímý [§ 15 odst. 1 písm. a)], postačí i úmysl nepřímý [§ […]
Zavinění
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 994/2020, ze dne 30. 9. 2020: Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu a chápeme jej, jako vnitřní psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu, jež musí být dán v době činu (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. […]
Nedobytnost peněžitého trestu
Nejvyšší soud sp. zn. 7 Tdo 1016/2020, ze dne 30. 9. 2020: V § 68 odst. 6 pak tr. zákoník stanoví, že peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Námitka zřejmé nedobytnosti peněžitého trestu odpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. v jeho první alternativě, tj. že […]
Námitka porušení zákazu reformationis in peius jako dovolací důvod
Nejvyšší soud sp. zn. 7 Tdo 1016/2020, ze dne 30. 9. 2020: Námitka porušení zákazu reformationis in peius může být podřaditelná – v závislosti na napadených výrocích a uplatněných námitkách – zejména pod dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebo § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Posléze […]
