Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2026, sp. zn. 15 Tdo 1037/2025: Od 1. 1. 2025 rozlišuje trestní zákoník mezi zločinem znásilnění (§ 185 tr. zákoníku) a zločinem sexuálního útoku (§ 185a tr. zákoníku). Hranice mezi nimi vede přes pojem pohlavního styku provedeného „způsobem srovnatelným se souloží“. Otázkou, zda tuto hranici představuje vždy průnik […]
Slovo znásilněného dítěte proti slovu obviněného: Nejvyšší soud k hodnocení výpovědi nezletilé poškozené v dovolacím řízení pro trestný čin podle § 185 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2026, sp. zn. 7 Tdo 198/2026: Odsouzení za zločin znásilnění spáchaný na vlastní nezletilé dceři stálo především na výpovědi poškozené. Obviněný v dovolání zpochybňoval její věrohodnost, poukazoval na údajné rozpory a odkazoval na absenci sexuální deviace i poškození genitálií. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí podrobně vysvětlil, proč takové […]
Jakému trestnému činu přičíst těžkou újmu na zdraví? Znásilnění, a/nebo dlouhodobému týrání?
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2026, sp. zn. 8 Tdo 984/2025: Pachatel dlouhodobě týral svou družku a v rámci tohoto jednání ji jednou znásilnil. U poškozené se rozvinula posttraumatická stresová porucha. Nejvyšší soud řešil, zda lze tuto těžkou újmu na zdraví přičíst také zločinu znásilnění a použít tak kvalifikovanou skutkovou podstatu podle § […]
Na hloubce nezáleží: Nejvyšší soud k hranici mezi znásilněním a sexuálním útokem
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2026, sp. zn. 11 Tdo 112/2026: Od 1. 1. 2025 trestní zákoník vedle zločinu znásilnění (§ 185 tr. zákoníku) upravuje také zločin sexuálního útoku (§ 185a tr. zákoníku). Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí posuzoval, kde mezi nimi vede hranice u jednání spočívajícího v pronikání prsty do vagíny poškozené. […]
Stačí k „velkému rozsahu“ drog jen tři skutečně zajištěné zásilky? Co když propadlá hotovost nepatří obviněnému?
Musí soud pro překročení hranice „velkého rozsahu“ u drogového zločinu sečíst množství ze všech desítek jednotlivých prodejů, i těch, kde drogu nikdo nezajistil a usvědčují z ní jen kamerové záznamy? A může se obviněný propadnutí zajištěné hotovosti ubránit tím, že mu peníze ve skutečnosti nepatřily? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne […]
Tři smrtelné látky v těle najednou: zprošťuje dealera to, že by oběť možná zemřela i bez jeho drogy?
Pokud měl zemřelý v těle hned tři různé látky, z nichž každá samostatně dosahovala smrtelné koncentrace, může se ten, kdo mu dodal jen jednu z nich, bránit tím, že by k úmrtí došlo tak jako tak? A jak se v takové situaci vlastně počítá příčinná souvislost mezi jednáním dealera a smrtí uživatele? Těmito otázkami teorie […]
Kdo drogu prodal oběti, sdělil zemřelý před svou smrtí družce: může taková zprostředkovaná informace stačit k usvědčení dealera?
Pokud jediným zdrojem informace o tom, od koho zemřelý uživatel drogy pervitin získal, je to, co sám řekl své družce ještě předtím, než zemřel, může taková zprostředkovaná výpověď spolu s dalšími nepřímými indiciemi stačit k odsouzení dealera za způsobení smrti? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 2. 2026, sp. zn. […]
Pervitin ve vypůjčeném taxíku: musí drogu pachatel nejprve někomu skutečně předat, aby šlo o trestný čin?
Je k dokonání drogového přečinu podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku nutné, aby pachatel psychotropní látku skutečně někomu předal nebo prodal? A může se obviněný ubránit tvrzením, že balíček s pervitinem nalezený ve vypůjčeném vozidle mohl do auta umístit někdo jiný? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 2. 2026, […]
Nepovedená výroba pervitinu: počítá se „velký rozsah“ podle toho, co se skutečně vyrobilo, nebo co se mělo vyrobit?
Pokud se pachatelům podle vlastních slov zachycených na odposleších „nepovedlo“ uvařit pervitin tak, jak zamýšleli, lze jim přesto přičítat pokus zločinu ve velkém rozsahu, vypočtený jen teoreticky z množství nakoupených chemikálií? Touto otázkou se podrobně zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 11 Tdo 1190/2025, kterým podle § 265i odst. […]
Prodej opioidového léku na předpis: stačí k odsouzení výpověď jediného svědka? Nejvyšší soud vysvětlil, co vlastně znamená „jediný důkaz“
Může soud postavit odsuzující rozsudek na výpovědi jediného přímého svědka, aniž by tím porušil zásadu in dubio pro reo? A co se vlastně myslí tvrzením, že jde o „jediný důkaz“, pokud existuje jen jeden přímý svědek, ale jeho výpověď je podpořena řadou dalších nepřímých zjištění? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne […]
