Kdy je zajištění chemikálií určených k výrobě pervitinu na cestě k hranici pokusem o zvlášť závažný zločin, a kdy „jen“ mírněji trestným přechováváním prekurzoru? A kam až sahá takzvaná mez souhrnnosti, tedy hranice, po jejímž překročení už nejde o souběh trestných činů, ale o recidivu? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne […]
Stačí k odsouzení za prodej drogy jediný nepřímý důkaz? Nejvyšší soud řešil věrohodnost policejního svědka i právo na konfrontaci
Může soud postavit odsuzující rozsudek na výpovědi jediného svědka – navíc policisty, který viděl jen předání bankovek, nikoli samotné drogy? A může se obviněný v dovolání dovolávat porušení práva na konfrontaci se svědkem, pokud sám u hlavního líčení souhlasil s přečtením jeho dřívější výpovědi? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. […]
Proč může být nový souhrnný trest přísnější než ten původní? A co s náhradou škody, je-li spolupachatel v insolvenci?
Když soud ukládá souhrnný trest za drogový nebo majetkový delikt spáchaný v souběhu s méně závažným přečinem, může být výsledný trest citelně přísnější než trest, který byl za dřívější (mírnější) přečin uložen původně? A co se stane s nárokem poškozených na náhradu škody, pokud jeden ze spolupachatelů mezitím upadl do insolvence? Těmito otázkami se zabýval […]
Odposlech přes hranice: může být šifrovaná komunikace ze služby Sky ECC použita jako důkaz v českém trestním řízení?
Kdy může být zpráva z uzavřené šifrované komunikační platformy, kterou francouzské orgány „nabouraly“ v rámci mezinárodní justiční spolupráce, použita jako důkaz proti obviněnému v Česku? A může obviněný účinně namítat, že mu nebyl individuálně adresovaný odposlechový příkaz předložen? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. 3. 2026, sp. zn. 11 Tdo […]
Náhodné zastavení auta, nebo policejní léčka? Nejvyšší soud řešil, kdy může policejní hlídka zastavit vozidlo v drogové kauze
Kdy je silniční kontrola vozidla legitimním výkonem pravomoci podle zákona o policii a kdy už jde ve skutečnosti o skrytý úkon trestního řízení, který měl být proveden jinak – a s jinými procesními zárukami? Přesně touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 3. 2026, sp. zn. 11 Tdo 213/2026, kterým podle […]
Přechovávání konopí (marihuany) pro jiného je třeba od 1. 1. 2026 posuzovat podle § 283a tr. zákoníku
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 443/2026, ze dne 22. 7. 2026: Podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku bude potrestán ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, nebo kdo […]
Falometrické vyšetření a trestný čin znásilnění: co tato metoda v trestním řízení skutečně dokazuje
Úvod: jiný nástroj, jiná otázka Na rozdíl od polygrafu, který se pokouší odpovědět na otázku „říká tato osoba pravdu o konkrétním skutku?“, sleduje falometrické vyšetření otázku zcela odlišnou: jaká je struktura sexuální motivace vyšetřované osoby? Právě proto má falometrie v českém trestním řízení zásadně jiné postavení než detektor lži – nejde o pokus prokázat, zda […]
Detektor lži a trestný čin znásilnění: proč tento „důkaz“ před českým soudem neobstojí
Úvod: pokušení jednoduchého řešení Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, znásilnění nevyjímaje, patří k nejobtížněji dokazovaným deliktům vůbec. Typickou situací je tzv. „slovo proti slovu“ – k činu obvykle dochází bez svědků, bez kamerového záznamu a často i bez jednoznačných zranění, která by násilí prokazovala. Není proto divu, že se v laické i […]
Posttraumatická stresová porucha a trestný čin znásilnění
Posttraumatická stresová porucha po znásilnění je těžkou újmou na zdraví jen tehdy, jde-li o vážnou poruchu zdraví omezující běžný život oběti nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku); pak hrozí pachateli 5 až 15 let. Rozhoduje znalecký posudek z psychiatrie, zavinění a adhezní nárok. Shrnutí v bodech: Kvalifikace stojí a padá […]
Jak probíhá trestní řízení při oznámení znásilnění a jaká máte jako poškozený práva
Rozhodnutí podat trestní oznámení pro znásilnění bývá pro oběť mimořádně náročné. Znalost průběhu řízení a vlastních práv přitom může výrazně snížit obavy a pomoci oběti se v systému lépe zorientovat. Řízení zpravidla začíná trestním oznámením podaným na policii nebo státnímu zastupitelství. Následuje prověřování, v jehož rámci jsou prováděny výslechy, zajišťovány důkazy (lékařská dokumentace, znalecké posudky […]
