Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 104/2021, ze dne 25. 2. 2021: K rozhodnutím ve věci samé ve vztahu k ochranným opatřením, mezi něž náleží i zabezpečovací detence, patří toliko rozsudek či usnesení je ukládající a vztahuje se tedy toliko k pochybením vzniklým při rozhodování o jeho uložení, nikoli k vadám rozhodnutí o jeho dalším […]
Způsobení smrti útokem „holýma“ rukama jako vražda
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 156/2021, ze dne 24. 2. 2021: Z provedeného dokazování v projednávané věci vyplývá, že největší intenzita násilí působila vůči hlavě a hrudníku poškozené, přičemž zranění patrně vznikla jak působením aktivního násilí, tak jedním či více pády. Ke zranění hlavy muselo vést kolem desítky úderů, příp. pokud se na […]
Absence prokázání motivu obviněného ke spáchání trestného činu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 182/2021, ze dne 17. 3. 2021: K údajné absenci prokázání motivu obviněného ke spáchání předmětného jednání je pak namístě akcentovat, že skutková podstata přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku není formulována tak, že by vyjma zavinění, jakožto obligatorního znaku subjektivní stránky, vyžadovala ať již motiv (pohnutku), nebo […]
Porušení důležité povinnosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 76/2021, ze dne 17. 2. 2021: Tato problematika je řešena např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1476/2015 ze dne 30. 3. 2016 s tím, jestliže soud v trestním řízení dospěl k závěru, že pachatel přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. […]
Ne bis idem (pojistný podvod) a přestupek
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 93/2021, ze dne 17. 2. 2021: Objektem citovaných dopravních přestupků je bezpečnost a plynulost silničního provozu. Objektem trestného činu pojistného podvodu je potom cizí majetek, resp. majetkové zájmy pojišťoven (pojistitelů) – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 7 Tdo 996/2007-I., publikované pod č. […]
Otázka kdo vyvolal rozhodnutí soudu druhého stupně pro účely podání dovolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 150/2021, ze dne 24. 2. 2021: Pokud však obviněný svůj mimořádný opravný prostředek směřuje i proti výroku o trestu, jedná se v této části o dovolání přípustné. Z hlediska oprávnění k podání dovolání totiž není rozhodující, kdo vyvolal rozhodnutí soudu druhého stupně, takže dovolání může podat obviněný i […]
Postoupení věci jinému orgánu se týká vždy skutku, nikoli jeho možného právního posouzení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1246/2020, ze dne 17. 2. 2021: Z důvodů výše uvedených v činu obviněnému kladeném za vinu nebyly shledány žalované trestné činy a takový závěr bylo možné učinit na základě podané obžaloby, samosoudce rozhodl podle § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. a po předběžném projednání obžaloby postoupil […]
Normativní znaky skutkové podstaty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 137/2021, ze dne 3. 3. 2021: Zkrácení daně je ve skutkové větě pospáno způsobem provedení „neoprávněné uplatnění vyššího výdaje za reklamu, než jaká byla za realizovanou reklamu skutečně uhrazená“ a následkem zkrácení daně z příjmu právnických osob (dále jen DPPO) a DPH. Je nutné připustit, že ve skutkové větě není […]
Podmínky pro uložení trestu vyhoštění
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 562/2020, ze dne 11. 2. 2021: Úvodem Nejvyšší soud konstatuje, že trest vyhoštění je obecným druhem trestu, který lze uložit za všechny trestné činy vymezené ve zvláštní části trestního zákoníku (viz § 53 odst. 2 tr. zákoníku), a to ve výměře jeden rok až deset let, anebo na […]
Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1246/2020, ze dne 17. 2. 2021: Za hanobení se považuje subjektivní, hrubě urážlivý projev směřující k hrubému znevážení některého národa, jeho jazyka, některé etnické skupiny nebo rasy, anebo skupiny obyvatel republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. „Hanobením“ je tedy každé úmyslné snižování […]
