Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 62/2021, ze dne 9. 2. 2021: Pokud jde o změnu právní úpravy trestního zákoníku od 1. 10. 2020 tak tato námitka stojí zcela mimo zvolený dovolací důvod. Přesto je možno uvést následující. Podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku se „trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, […]
Pochybnosti o způsobilosti náležitě se hájit a nutná obhajoba
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 5/2021, ze dne 27. 1. 2021: Pochybnosti o způsobilosti náležitě se hájit ve smyslu § 36 odst. 2 tr. řádu mohou vzniknout např. u obviněných, u nichž jejich duševní stav vyvolává v tomto směru určité nejasnosti (např. trpí některou duševní nemocí), dále u obviněných hluchých, hluchoněmých, němých, slepých, […]
Výpověď obviněného ve vazebním zasedání a výpověď osoby zadržené jako důkaz
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1406/2020, ze dne 10. 2. 2021: V průběhu hlavního líčení byl obviněný vyslechnut. Když soud zjistil, že se odklonil od verze učiněné v předešlých fázích trestního řízení, postupoval podle § 207 odst. 2 tr. ř. a přečetl protokol o dřívější výpovědi obviněného (č. l. 470 až 472 spisu). […]
Vliv změny právní kvalifikace na nutnou obhajobu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1406/2020, ze dne 10. 2. 2021: Shledával-li obviněný porušení svého práva na obhajobu zejména proto, že obhájce neměl v době, kdy bylo rozhodováno o jeho vzetí do vazby ve vazebním zasedání, a to pro nedodržení podmínek pro nutnou obhajobu podle § 36 odst. 3 tr. ř., tedy z […]
Nutná obhajoba vzniká až vzetím obviněného do vazby
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1406/2020, ze dne 10. 2. 2021: Současně je třeba vazební zasedání považovat za procesní prostředek k tomu, aby obviněný mohl být vzat do vazby, tzn., aby o omezení jeho osobní svobody mohlo být rozhodnuto při zachování všech zaručených práv. Proto je počátek omezení jeho osobní svobody ve smyslu […]
Vazební zasedání se může konat bez přítomnosti obhájce
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1406/2020, ze dne 10. 2. 2021: Nedostatky nelze shledávat ani v průběhu konání vazebního zasedání, u kterého obhájce nemusí být přítomen. Tato skutečnost je výslovně uvedena v § 73f odst. 2 tr. ř., podle něhož se vazebního zasedání vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím […]
Seznámení se obviněného (vykázaného z jednací síně) s výpovědí svědka
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 79/2021, ze dne 17. 2. 2021: Ustanovení § 209 odst. 1 věta třetí tr. ř. zajišťuje právo obžalovaného, jenž byl po dobu výslechu svědka vykázán z jednací síně, na vlastní obhajobu. To je zaručeno jednak tím, že po návratu do jednací síně musí být obžalovaný seznámen s obsahem […]
Předvolání obviněného k veřejnému zasedání o odvolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 95/2021, ze dne 11. 2. 2021: V prvé řadě Nejvyšší soud podotýká, že zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání o odvolání jsou nastaveny méně striktně, než je tomu v případě konání hlavního líčení, neboť přítomnost obviněného již není v této fázi řízení natolik nezbytná. V tomto smyslu zákon […]
Čtení protokolu o neodkladném úkonu – výslech svědka, který zemřel
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 83/2021, ze dne 9. 2. 2021: K problematice čtení protokolu o neodkladných úkonech s ohledem na obsah uplatněné dovolací námitky Nejvyšší soud pro úplnost připomíná nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2007, sp. zn. I. ÚS 375/2006, a ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. IV. ÚS […]
Institut spolupracujícího obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 11/2021, ze dne 28. 1. 2021: Standardní judikatura především zdůrazňuje, že institut spolupracujícího obviněného je legitimním nástrojem trestního řízení, ale jeho aplikace musí být podrobena velmi přísným nárokům, zejména stran pečlivého prověřování věrohodnosti výpovědi spolupracujícího obviněného, včetně jeho motivace ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Při […]
