Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1362/2020, ze dne 20. 1. 2021: Ani naznačené úvahy obviněného tedy nemají na již vyslovené závěry žádný dopad, stejně jako poukaz na novelu trestního zákoníku, provedenou zákonem č. 333/2020 Sb., která s účinností od 1. 10. 2020 mimo jiné změnila výši škod, rozhodných pro aplikaci kvalifikovaných skutkových podstat […]
Vymezení skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1299/2020, ze dne 17. 12. 2020: Ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání však nemusí být v popisu skutku uvedeny veškeré skutečnosti, protože v době zahájení trestního stíhání nejsou ještě všechny okolnosti skutkového děje známy a prokázány (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2007, […]
Odvolání, které nesplňuje všechny obsahové náležitosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1395/2020, ze dne 20. 1. 2021: Z výše uvedených ustanovení je zřejmé, že v případě, kdy podané odvolání nesplňuje všechny obsahové náležitosti, mezi které podle § 249 tr. ř. patří i odůvodnění, je nutné, aby předseda senátu soudu prvního stupně toho, kdo odvolání podal, vyzval k jeho doplnění […]
Námitka obžalovaného, že státní zástupce měl stíhat kromě něj i jiné osoby
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1223/2020, ze dne 17. 12. 2020: Žádný význam nelze přiznat ani dalšímu tvrzení obviněného, podle něhož měly být postaveny před soud i jiné osoby, z nichž některé vystupovaly v posuzované věci v procesním postavení svědků. Tato otázka totiž bezprostředně nesouvisí s vyvozením trestní odpovědnosti obviněného E. M. Podle […]
Specifikace namítaných vad v odvolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 15/2021, ze dne 27. 1. 2021: V rovině obecné se na tomto místě sluší připomenout, že zákonodárce v trestním řádu explicitně nestanovil, do jakých podrobností je odvolatel povinen jít v rámci specifikace namítaných vad. I méně detailní odvolání je tedy třeba vnímat jako podání odpovídající podmínkám podle § […]
Rozhodnutí o osvědčení či neosvědčení ve zkušební době podmíněného odsouzení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1331/2020, ze dne 6. 1. 2021: V dané souvislosti je ještě nutno zdůraznit, že rozhodnutí o osvědčení či neosvědčení ve zkušební době podmíněného odsouzení musí po uplynutí zkušební doby učinit soud prvního stupně, který rozhodl ve věci, ke které má být ukládán souhrnný trest, neboť otázku, zda se […]
Povinnost překladu celého spisového materiálu
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 To 79/2019, ze dne 21. 11. 2019: Z trestního řádu nevyplývá povinnost překladu celého spisového materiálu vedeného v konkrétní trestní věci týkající se obviněného. Kritériem pro zajištění překladu písemností nad rámec výčtu vymezeného v ustanovení § 28 odst. 2 tr. ř. je pouze hledisko dodržení obecného práva […]
Doplňková ochrana a předání osoby do státu, kde mu nehrozí nebezpečí
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 To 158/2019, ze dne 14. 1. 2020: Udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nebezpečí vážné újmy hrozící dané osobě v jejím domovském státě samo o sobě nebrání předání této osoby k trestnímu stíhání podle § […]
Výpověď obviněného učiněnou v rámci vazebního zasedání lze užít v hlavním líčení jako důkaz
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 105/2019, ze dne 3. 4. 2019: K otázce užití výpovědi obviněného učiněné v rámci vazebního zasedání, která byla nalézacím soudem rozvedena na str. 17 odůvodnění jeho rozsudku, lze toliko doplnit, že tato výpověď bezezbytku splňuje náležitosti výpovědi obžalovaného, a protokol o ní je tedy možné za splnění podmínek § 207 odst. 2 tr․ ř. […]
Právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1104/2020, ze dne 9. 12. 2020: Právem obviněného, které je garantováno v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a mohl se […]
