Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 265/2021, ze dne 15. 4. 2021: Pojmy msty a nenávisti nelze slučovat, přičemž sama existence nenávistného postoje poškozeného vůči jeho otci – obviněnému ještě neznamená, že by výpověď tohoto poškozeného měla být automaticky hodnocena jako nevěrohodná.
Institut spolupracujícího obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Obecně je třeba konstatovat, že institut spolupracujícího obviněného podle § 178a tr. ř. je institutem trestního práva procesního. Mohlo by se jevit, že z pohledu tohoto závěru není uplatněná dovolací argumentace podřaditelná pod zvolený dovolací důvod a že by bylo možno uzavřít, […]
Spoluobviněným nemusí být uloženy stejné tresty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Princip rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 1 Listiny automaticky neznamená, že v případě vícero obviněných musí být všem obviněným uložen shodný druh trestu a ve shodné délce. Naopak není neobvyklé, že spoluobviněným jsou uloženy různé tresty a v rozdílné délce, neboť […]
Obecné ohrožení riskantní jízdou
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 408/2021, ze dne 12. 5. 2021: Z dostupné judikatury je zřejmé, že za nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví se nepovažují pouze situace, kdy osoby musejí před vozidlem obviněného uskakovat či se mu aktivně vyhýbat, ale bezprostředně ohrožené jsou v podstatě veškeré osoby, u nichž lze učinit […]
Sexuologické ochranné léčení v ústavní formě
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 294/2021, ze dne 14. 4. 2021: Při rozhodování o formě ochranného léčení hraje roli větší množství kritérií, která nesmí být hodnocena pouze odděleně, ale především ve vzájemných souvislostech. Dále je ovšem zjevné, že prioritním účelem uložení ochranného léčení (včetně rozhodnutí o jeho formě) je ochrana společnosti před trestnými […]
Stav bezbrannosti u znásilnění (dítě útlého věku)
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 399/2021, ze dne 12. 5. 2021: Stavem bezbrannosti je potom též útlý dětský věk, ve kterém nedostatečné rozumové schopnosti brání tomu, aby dítě bylo schopno poznat a vyhodnotit důvody, kvůli kterým by mělo projevit nesouhlas s pohlavním stykem, popřípadě je oběť vzhledem k nízké fyzické a duševní vyspělosti […]
Co se rozumí pohlavním stykem u znásilnění
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 399/2021, ze dne 12. 5. 2021: Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného člověka. Nemusí jít však nutně o ukájení pohlavního pudu samotného pachatele a nezáleží na tom, zda v konkrétním případě skutečně dojde k pohlavnímu ukojení (Ščerba, F. a kol.: Trestní […]
Čtení protokolu o výpovědi svědka jako jediný usvědčující důkaz
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 246/2021, ze dne 14. 4. 2021: V souvislostech je vhodné upozornit na názor zastávaný Evropským soudem pro lidská práva (dále jako „ESLP“) ve vztahu k případům, kdy provedení výslechu svědka, který vypovídal v přípravném řízení, může představovat obtíže, které mohou být buď překonatelné (např. pobyt svědka není znám), […]
Výhružka násilím proti skupině obyvatelů musí být objektivně způsobilá vytvářet obavu z provedení toho, čím se hrozí
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 276/2021, ze dne 14. 4. 2021: Ustanovení § 352 tr. zákoníku obecně chrání klidné občanské soužití proti vyhrožování usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu nebo i proti užití násilí. V odstavci 2 je tato ochrana zdůrazněna, jde-li o útoky motivované rasovou, etnickou, národnostní nebo jinou […]
Znak opětovnosti u trestných činů
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 212/2020, ze dne 31. 3. 2021: Především je třeba uvést, že skutková podstata podle § 201 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku vyžaduje, aby pachatel spáchal takový čin opětovně, když se výslovně neuvádí, aby byl opětovně odsouzen. Lze mít tedy za to, že opětovnost jako znak skutkové podstaty […]
