Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1216/2020, ze dne 9. 12. 2020: Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Uplatnění citovaného dovolacího důvodu tedy předpokládá, že se v rozporu se zákonem konalo hlavní líčení nebo veřejné […]
Jeden svědek žádný svědek
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1234/2020, ze dne 9. 12. 2020: Pokud by snad soud postavil závěr o vině obviněného pouze na jediném důkazu (výpovědi svědkyně H.), takovýto postup by nebyl v rozporu s českým trestním právem, neboť v něm neexistuje pravidlo minimálního počtu důkazů nezbytných pro uznání viny obviněného. V českém trestním […]
Žádost poškozeného o doplněk znaleckého posudku vyžádaného OČTŘ
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 725/2020, ze dne 2. 12. 2020: Jak tento soud poznamenal již výše, odvolací soud s uvedeným vyjádřením naložil tak, že jej nebral jako důkaz v potaz. Správně poukázal na absenci příslušné znalecké doložky stejně jako na skutečnost, že znalci nepřísluší hodnotit obhajobu obviněné. Naopak nelze odvolacímu soudu přisvědčit […]
Nedostatečné nepřímé důkazy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1099/2020, ze dne 02.12. 2020: Trestně procesní teorie, jejíž závěry jsou zpravidla plně akceptovány praxí soudů, vychází z toho, že trestní řízení musí být spravedlivé jako celek. Proto zdůrazňuje, že z tohoto pohledu je třeba přistupovat i k hodnocení dokazování, které je procesním jádrem řízení. Aniž by bylo […]
Změna obhájce den před veřejným zasedáním
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1064/2020, ze dne 25. 11. 2020: Podle § 37 odst. 2 tr. ř. totiž platí, že obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené […]
„Plagiování“ právních závěrů
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 986/2020, ze dne 25. 11. 2020: Obviněná vyčetla nalézacímu soudu, že právní úvahy stran spolupachatelství opřel pouze o citace z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech vedených pod sp. zn. 11 Tdo 560/2017 a 7 Tdo 1433/2009, aniž tyto citace označil (použit byl dokonce termín „plagiování“ právních závěrů“) a […]
Posouzení obecné i specifické věrohodnosti je v kompetenci znalce
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1215/2020, ze dne 25. 11. 2020: K námitce dovolatele, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie nepřísluší hodnotit věrohodnost svědka, je možné stručně uvést, že posouzení obecné i specifické věrohodnosti je v kompetenci znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie. Znalec se nevyjadřuje k pravdivosti, pouze konstatuje, že […]
Vypracování znaleckého posudku na poškozeného a obviněného týmž znalcem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1176/2020, ze dne 18. 11. 2020: Podstatnější je námitka, že znalkyně psychiatrička MUDr. M. H. zpracovala jak znalecký posudek na osobu obviněného, tak znalecký posudek týkající se duševního stavu poškozené (včetně následků činu na jejím psychickém zdraví), a že byla tudíž podjatá. Touto námitkou se zabýval již odvolací […]
Porušení zásady reformatio in peius v případě skladby trestů
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1154/2020, ze dne 25. 11. 2020: Nepodmíněný trest odnětí svobody ve srovnání s ostatními druhy trestů je bezpochyby nejpřísnějším trestem, byť v individuálně určených případech tomu tak být nemusí. V nyní posuzované věci obviněného je třeba zohlednit uložené tresty v jejich komplexu, tedy že nepodmíněný trest odnětí svobody […]
Na podmíněné zastavení trestního stíhání není právní nárok
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1239/2020, ze dne 25. 11. 2020: Nejvyšší soud tedy konstatuje, že podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. ř. je fakultativním způsobem vyřízení trestní věci. Je výlučně v kompetenci soudu prvního stupně, zda v konkrétním případě shledá, zda byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro tento alternativní způsob […]
