Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1372/2020, ze dne 27. 1. 2021: V daných souvislostech je relevantní ustanovení § 37 odst. 2 tr. ř., podle něhož si obviněný může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu […]
Nebezpečnost pobytu na svobodě u pachatele činu jinak trestného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1304/2020, ze dne 6. 1. 2021: Oproti stavu nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, který musí být dán v době činu, nebezpečnost pobytu na svobodě u pachatele činu jinak trestného je třeba posuzovat podle stavu v době rozhodování soudu o ochranném léčení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. […]
K institutu započtení zkušební doby
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1321/2020, ze dne 27. 1. 2021: K institutu započtení zkušební doby lze v teoretické rovině doplnit, že jsou-li splněny podmínky pro daný postup je započítání obligatorní a soud o něm musí vždy rozhodnout. Předpokladem je, že došlo k novému podmíněnému odsouzení k trestu odnětí svobody pro týž skutek, ke kterému […]
Institut beneficia cohaesionis
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1321/2020, ze dne 27. 1. 2021: Zákon o Ústavním soudu institut beneficia cohaesionis výslovně neupravuje, lze však analogicky využít ustanovení § 261 tr. ř., podle jehož první věty prospívá-li důvod, z něhož rozhodl odvolací soud ve prospěch některého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy […]
Úmysl přímý nelze ztotožňovat s motivem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1367/2020, ze dne 20. 1. 2021: Úmysl přímý nelze však ztotožňovat s motivem. U trestného činu podvodu není motiv ani fakultativním znakem trestného činu, a tudíž s ohledem na právní kvalifikaci není podstatný.
Způsobení újmy na zdraví není znakem přečinu výtržnictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1370/2020, ze dne 7. 1. 2021: Z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ani z hlediska společenské škodlivosti je přitom bez významu, že obviněný nezpůsobil poškozené žádné závažnější ublížení na zdraví. Způsobení újmy na zdraví totiž […]
O jednom skutku nelze rozhodnout dvěma různými způsoby
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1374/2020, ze dne 27. 1. 2021: Jedná se o případ jednočinného souběhu dvou trestných činů týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku a nebezpečného vyhrožování podle § 353 trestního zákoníku. Souběh těchto trestných činů není vyloučen, neboť jsou jimi chráněny různé zájmy (viz usnesení […]
Hmotněprávní pojetí skutku
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1374/2020, ze dne 27. 1. 2021: Za jeden skutek de iure lze považovat všechny ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 1984, sp. zn. 3 Tz 6/84, uveřejněné pod č. […]
Neoprávněný zásah do práva k vinnému sklepu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1359/2020, ze dne 6. 1. 2021: Nebytové prostory, které požívaly ochrany podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku byly nejen prostory, které si oprávněný uživatel pronajmul za účelem podnikání, ale i jiné prostory, které nebyly určeny k uspokojování potřeby bydlení a zároveň nesloužily k podnikání, ale vlastníkovi či […]
Uvedení se do stavu nepříčetnosti kombinací alkoholu a duševní choroby
Usnesení Nejvyššího soudu sup. zn. 7 Tdo 1280/2020, ze dne 20. 1. 2020: U trestného činu opilství se rozlišuje uvedení se do stavu nepříčetnosti (první „fáze“ jednání – actio praecedens) a samotné jednání ve stavu nepříčetnosti, tj. spáchání tzv. kvazideliktu – činu jinak trestného (actio subsequens). Nepříčetnost je definována v § 26 tr. zákoníku (ve […]
