Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 388/2021, ze dne 19. 5. 2021: Pro naplnění této skutkové podstaty je nezbytné, aby v důsledku konkrétního jednání došlo k ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte. Musí proto být zjištěny faktické okolnosti, poměry a stav dítěte tak, aby bylo zjevné, že objektivně byl vývoj dítěte ohrožen (viz […]
Použitelnost výpovědi policistů
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 369/2021, ze dne 19. 5. 2021: K námitce obviněného ohledně údajné nepoužitelnosti výpovědí policistů jako svědků Nejvyšší soud uvádí, že předmětem výslechu policistů bylo, aby popsali okolnosti, za nichž došlo ke kontaktu s obviněným a co následně vlastními smysly vnímali. Předmětný důkaz tedy koresponduje s § 89 odst. […]
Možnost obviněného se k věci vyjádřit až v odvolacím řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 25/2021, ze dne 22. 4. 2021: K tomu odvolací soud v bodě 20. napadeného usnesení uvedl, že „…zamítl návrh obžalovaného o provedení důkazů jeho výslechem u odvolacího řízení, neboť obžalovaný měl možnost jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení se plně k žalované trestné činnosti vyjádřit, přičemž je […]
Dovolání proti výroku, proti kterému nebylo podáno odvolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 349/2021, ze dne 20. 4. 2021: V souvislosti se shora uvedeným je nutno zmínit, že: „Jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož […]
Porušení technických norem zakládající trestní odpovědnost
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 309/2021, ze dne 12. 5. 2021: K námitkám obviněného týkajícím se porušení technických norem Nejvyšší soud dodává, že nalézací soud sice nevyjádřil v rozsudku porušení jednotlivých norem (z časového hlediska) zcela přesně, není to však významné. Technické normy nejsou pramenem práva a nevztahuje se na ně tudíž zásada iura […]
Věrohodnost svědka, který nenávidí obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 265/2021, ze dne 15. 4. 2021: Pojmy msty a nenávisti nelze slučovat, přičemž sama existence nenávistného postoje poškozeného vůči jeho otci – obviněnému ještě neznamená, že by výpověď tohoto poškozeného měla být automaticky hodnocena jako nevěrohodná.
Institut spolupracujícího obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Obecně je třeba konstatovat, že institut spolupracujícího obviněného podle § 178a tr. ř. je institutem trestního práva procesního. Mohlo by se jevit, že z pohledu tohoto závěru není uplatněná dovolací argumentace podřaditelná pod zvolený dovolací důvod a že by bylo možno uzavřít, […]
Spoluobviněným nemusí být uloženy stejné tresty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Princip rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 1 Listiny automaticky neznamená, že v případě vícero obviněných musí být všem obviněným uložen shodný druh trestu a ve shodné délce. Naopak není neobvyklé, že spoluobviněným jsou uloženy různé tresty a v rozdílné délce, neboť […]
Obecné ohrožení riskantní jízdou
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 408/2021, ze dne 12. 5. 2021: Z dostupné judikatury je zřejmé, že za nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví se nepovažují pouze situace, kdy osoby musejí před vozidlem obviněného uskakovat či se mu aktivně vyhýbat, ale bezprostředně ohrožené jsou v podstatě veškeré osoby, u nichž lze učinit […]
Sexuologické ochranné léčení v ústavní formě
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 294/2021, ze dne 14. 4. 2021: Při rozhodování o formě ochranného léčení hraje roli větší množství kritérií, která nesmí být hodnocena pouze odděleně, ale především ve vzájemných souvislostech. Dále je ovšem zjevné, že prioritním účelem uložení ochranného léčení (včetně rozhodnutí o jeho formě) je ochrana společnosti před trestnými […]
